Dvanáct do tuctu aneb Zase škola…

Už je to tady zas – jde se do školy. Začíná dvanáctý školní rok mého učitelského působení, zatím dokonce beze změny pracoviště (tak jako tak stejně platí, že je škola jako škola, takže proč měnit místo, když původcem hlavních problémů není žádná konkrétní škola, ale systém celkově). Utíká to a už jsem opravdu starej mazák :-)

Tento rok přinese několik změn, z nichž některé mohou být pozitivní, jiné jsou bezpochyby zcela negativní. Dobrou změnou může být třeba to, že budu učit výpočetní techniku (v rozvrhu se jmenuje ITC – informační technologie), která mi přibude k češtině, dějepisu a moderním dějinám, a tak se mé školní týdny stanou o něco rozmanitějšími. Docela se na těch 8 hodin týdně (4 dvouhodinovky) i těším, protože budou docela jiné než povídací češtiny a dějepisy. Co si budeme nalhávat, učit IKT je o dost lehčí, než se snažit někomu zprostředkovat literaturu, mluvnici, sloh nebo dějiny (obzvláště v gramatice a slohu je u některých studentů veškerá práce marná). O počítačích toho vím poměrně dost a učit snad taky umím – a kdo se bojí, nikdy nic nezkusí, že…

oa Další pozitivní změnou je, že moje třída – nyní už třetí ročník ekonomického lycea – nebude tento rok mít svou kmenovou učebnu. Zaplaťpánbůh, že nebudu aspoň letos na poslední chvíli vymýšlet, co dát na nástěnku (to se totiž musí, aby bylo jasno), nebo zalévat kytky; vždycky je zapomenu zalít, ony mi za trest zajdou a já si pak připadám jako vrah a ekozločinec. Bez nástěnek (prázdné nástěnky podle jakési teorie vyjadřují duševní prázdno a jsou tedy nežádoucí; plnou nástěnkou se sice duševní plno nevytvoří, ale přesto je nutno je stále a stále zaplňovat blbými a ještě blbějšími fotografiemi z použitých kalendářů a podobně kvalitních zdrojů) a ohavných školních květin (nevím proč, ale školní kytky jsou hnusné vždycky, je to asi nějaký zvláštní druh) bude dobře (nebo aspoň lépe). Školní budova dostala přes prázdniny novou střechu, tudíž by snad už nemusely nastávat situace, kdy nějaký přívalový déšť změní některé místnosti v brouzdaliště. Dobré by mohly být i adaptační kurzy, ale to se uvidí, až je budu mít za sebou; dávka tří kurzů v kuse (od 5. do 14. září) teď ovšem vypadá dost strašidelně, zvlášť když budu celý první týden chodit do práce, v sobotu odjedu, vrátím se za týden v pondělí a pak zase škola až do pátku… To jsou tři týdny souvislé práce! No co – budu si muset naordinovat nějaké sebezáchovné pauzy, jinak to prostě nejde. Nemám v plánu se zbláznit…

Každá položka seznamu negativních novinek sama o sobě označuje dost nepříjemnou skutečnost, bez které bych se docela rád obešel. ale co nadělám, takhle to prostě je. Odešla moje dlouholetá kolegyně Monika, bez níž je škola nějaká jiná – kurzy připravuji a vedu sám se Zdeňkou, která tam díkybohu zůstala (takže pochopitelně máme každý mnohem víc práce), a studentský klub zrušíme (nejen kvůli Moničinu odchodu, ale také kvůli klesajícímu zájmu ze strany studentů – čím dál víc jich nejraději nedělá nic, ale to je koneckonců jejich věc). Tento rok bude spuštěn školní vzdělávací program (povinně), což je i přes bláboly ministerských úředníků hlavně hromada papíru, a svoboda škol, o níž se tak často hovoří, reálně neexistuje a existovat ani nemůže, protože pokud se víceméně doslova neopíše centrálně vytvořený rámcový vzdělávací program, je to celé takzvaně špatně, jak už několika školám bylo sděleno ctěnou návštěvou z České školní inspekce.

Totéž v bledě modrém je státní maturita: nyní se raději říká nová, protože až se něco nepovede a nebude fungovat (jako že to ani fungovat nemůže), bude v tom stát takříkajíc nevinně. Tak pitomý systém s tolika chybami a naprostými nesmysly mohl vzniknout jen jediným způsobem – politickým rozhodnutím lidí, kteří o školství a reálné každodenní výuce nevědí vůbec nic (a vědět ani nechtějí, je jim to naprosto jedno, jelikož mají docela jiné starosti – zejména o to, aby se oni sami měli tu “správnou” stranickou legitimaci, vedlo se jim lépe a lépe, po nás potopa a tak dále). Za týden mám začít připravovat dvě třídy čtvrťáků na maturitu a doteď nevím, jestli se bude konat ta nová, nebo klasická (přitom systém přípravy je diametrálně odlišný!), protože parlament má prázdniny a panstvo se milostivě sejde až v září (asi aby si pořádně odpočali po té poctivé celoroční dřině). Tento systém (který systémem ani není) zkrátka nemůže fungovat a nelze jeho spuštění v tomto školním roce stihnout. Jsme na tom stejně – učitelé i maturanti – nevíme nic, ale pracovat samozřejmě musíme, ačkoli cíl, k němuž by práce měla směřovat, není vůbec jasný. Kompetentní místa (ve smyslu moci, nikoli odbornosti) toto měla rozhodnout nejpozději před letními prázdninami. Ministryně školství si může vykládat co chce, odkládat generální testování z října 2009 na leden 2010 (ovšem studenti se musejí k nové maturitě podle platné legislativy přihlásit už do konce října!), ale když věc nerozhodne parlament, doplatíme na to všichni. Nejde mi o náplň či obtížnost, maturitní testy nejsou nijak těžké, ale způsob organizace, hodnocení i časová náročnost jsou “vymyšleny” tak, že to v podstatě nedává žádný smysl. Jestli se bude konat nějaká demonstrace proti nové maturitě, půjdu na ni, i kdybych měl utéct z práce…! Neříkám, že by neměla být maturita na různých školách, na státních i soukromých, nějak standardizovaná, ale takhle to opravdu nejde – a nepůjde.

Kdybych měl říct jednu věc, ke které by střední škola měla hlavně přispět, pak bych určitě vybral samostatné uvažování; a nemám na mysli žádné normalizované euromyšlení, ale klasický zdravý rozum, klidně i ten selský, jak se říká. Státní (pardon – nová) maturita je zločin (a to ještě vlastně nevíme, kolik kde bude chybět peněz, jak už to tak se státními zakázkami bývá) a podvod na studentech i jejich učitelích. Neustále někdo něco slibuje, mění, předělává (pokaždé s horšími a horšími výsledky), všude jen samé kecy. Pokud vím, pak stále platí (ale evidentně jen teoreticky), že se během studia nesmějí měnit podmínky; a jak mají učitelé připravit své studenty, když vlastně nevědí na co, to už je otázka asi zcela zbytečná… Kdysi dávno by takto “připravená” státní záležitost nepochybně skončila nějakou pěknou defenestrací – škoda, že je Evropa už taková hodná a civilizovaná…

Uvidíme, jak to všechno dopadne. Držme si palce… a nové maturitě, stejně jako všem špatným věcem, hloupostem a nesmyslům, které potkáme nejen ve škole, ukažme palec dolů – nebo rovnou vztyčený prostředníček ;-)

Reklamy

3 komentáře to “Dvanáct do tuctu aneb Zase škola…”

  1. Ján Says:

    čítal som, čítal a prečítal. Mal by som poznámok viac, ale jedna mi utkvela v pamäti, tak si neodpustím – "Školní kytky" sú hnusné vždy. Ak ich do školy nosia študenti, niet sa čo diviť. Hádam by si z domu nedal preč pekný kvet…. Ešte len to by bol zločin! A kvetinárstva sa tiež rady zbavia braku (Stvoriteľ a evolúcia ráčia odpustiť) ;-)

  2. Milan Says:

    No… to jsou jiné než darované kytky (ostatně mně kytky nikdo naštěstí nedává, stejně bych nevěděl, co s nimi)… Měl jsem ale na mysli ty podivné rostliny, které už dlouhá léta žijí – nebo spíš živoří – ve třídách a na chodbách; a je to na nich vidět tak, že vypadají víceméně zdegenerovaně… Jsou nesympatické, protivné a nevděčné… a nemám je rád, takže se bez nich ochotně obejdu ;-)

  3. Ján Says:

    Presne tie "kytky" som myslel :-))))

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s