O žirafách, krokodýlech a Pepíčkovi

Měli jsme dnes tradiční pololetní pedagogickou radu. Vždycky z ní mám dost rozporuplné pocity – hlavně pak z toho, že každé další pololetí se o něco málo (a za delší dobu pak samozřejmě o hodně) zhorší průměrný prospěch. Tentokrát je v tom škola ale vcelku nevinně…

BlbecUž dlouho sleduji, jak lidstvo hloupne (přičemž jeho papírová vzdělanost roste). Není to vidět jen ve škole, je to všude: někdo si přečte pár článků nebo dokonce celou knihu (!) a už je odborník. Cokoli vyžaduje jakoukoli námahu, je vlastně špatné, uživatelsky nepřívětivé. Ne že by zrovna známky byly nejpřesvědčivějším ukazatelem, na to mám lepší – své staré přípravy na hodiny; dnes proberu za stejnou dobu s bídou polovinu toho, co před 10 lety (názvy kapitol v tematických plánech se sice nemění, ale obsah je ohlodaný až na kost)… A jelikož se hodinová dotace nezvyšuje, je nad slunce jasné, že za školní rok zvládnu jen asi 50% toho, co jsem hravě zvládl dříve.

A to není všechno – dost studentů má i přesto pocit, že je to těžké a je toho moc (to když se mají naučit čtyři stránky, chudáci). Tak nevím… za několik málo let bude tato země plná pologramotných, nevzdělaných a nevzdělavatelných pitomců, ovšem každý druhý bude samozřejmě mít nejméně maturitu, ne-li akademický titul. Nejsou takoví všichni, nechci být nespravedlivý; ale těch líných nebo jednoduše hloupých je nějak čím dál víc.

Jedna třída prvního ročníku má celkový průměr 3,12 – z cca 30 lidí jich takových 18 propadá a kdo má trojky, je za hvězdu, je to chytrej kluk nebo šikovná holka… Pravý význam takovýchto charakteristik jsem si ještě nedávno představoval úplně jinak (chci hned zpět svoji opravdu chytrou třídu!). Jen jedna jediná třída (třetí ročník ekonomického lycea) má celkový průměr pod 2 (přesně 1,88 – takový měla obě moje lycea stabilně, teď je to exotika); naštěstí tam učím – a přiznávám se, že tam chodím jako do lázní, odpočinout si od galejí jinde, neboť navštěvuji i třídy, kde je jedno, jestli něco dělám, nebo ne. Zatím se snažím, byť jde o práci krajně nevděčnou a v některých případech zcela zbytečnou.

Myslím, že hloupnutí celých generací je výsledkem práce základních (čím dál více spíše pomocných) škol, výchovy rodičů, jež není výchovou, ale jen zaopatřením, a zejména pak naprosto hloupé koncepce, podle níž je nepřípustná jakákoli dehonestace i sebetupějšího a sebedrzejšího žáka. Tzv. práh frustrace (odolnost vůči jakékoli psychické zátěži, např. učení) zmizel, je nulový – takže když po dítěti ve škole učitel něco chce, hned mu tím působí stres, narušuje jeho zdravý osobnostní rozvoj, kazí mu dětství a podobné hovadiny. Požaduje-li dokonce domácí úkol, je to už bezmála šikana.

Rodiče automaticky a kdykoli (bez ohledu na podstatu sporu) stojí při svých dětech (představte si, paní Nováková, Pepíček musí doma furt číst nějaký knihy nebo co, mají nějakýho divnýho učitele, chudáci děti…!), aniž jsou ochotni a možná i schopni si uvědomit, že blbé a nevzdělané děti jsou a zůstanou jejich, nikoli školy.

Toto je ŽIRAFA!A ta koncepce? Ukážete Pepíčkovi obrázek žirafy – ten ale řekne, že je to krokodýl. Říct mu, že je asi padlý na hlavu, protože krokodýl vypadá fakt jinak, je ona už výše zmíněná dehonestace (chudáček Pepíček nemůže svobodně projevit svůj názor), demotivace (příště si to kvůli tomu zlému učiteli rozmyslí a nebude raději říkat už nikdy nic), zločin proti lidskosti (vždyť ho to nebaví), právům dítěte (dokonce mu o hodině zakazují jíst) a podobně. Aby tedy z našeho modelového Pepíčka vyrostlo správné eurodítě (tj. rozmazlený spratek, který může všechno a nemusí nic), je naopak třeba toho malého blba pochválit za to, že krokodýl i žirafa jsou africká zvířata a že má vlastně v podstatě pravdu.

Po letech přijde Pepíček na střední školu a napíše test (pokud se tedy nerozhodne, že bude raději spát nebo že do školy vůbec nepůjde) – kromě toho, že je test často prakticky nečitelný, jsou v něm jen samé nesmysly, a dotyčný tedy dostane pětku. Hádá se pak, že tam toho má hodně, takže přece za 5 mít nemůže – a jsme zpět u žirafy a krokodýla. Čekám, kdy si někdo přijde stěžovat; já totiž Pepíčkovi řeknu, že je blb a že pokud se nebude učit nebo aspoň přemýšlet, nic jiného než pětky dostávat nemůže a ani nebude – protože když se ptám na žirafu, bude psát o žirafě. Jestli někdo opravdu přijde se stížností, pošlu ho přesně tam, kam Pepíčka s krokodýlem.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s